◊ bídný / lidský / pozemský / ubohý červ
hanlivé, někdy žertovné
1.
člověk jako slabá a bezmocná bytost neschopná někomu silnějšímu odporovat, čelit vlivu okolí ap.:
Realita je tvrdá a těžko v ní obstojí nějaký bídný červ.
Tvářil se důležitě jako někdo, kdo má nad lidskými červy úřední moc.
Připadal si jako pozemský červ, pouhé nic ve vesmíru.
Na ostatní lidi se dívá jako na ubohé červy, kteří nedosahují jeho postavení.
2. bídný červ
bezcharakterní, zlomyslný člověk:
Nějaký bídný červ mi ukradl mobil.
Jsi zkažený bídný červ, který podvádí lidi.
Polož to, ty bídný červe!
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
hanlivé, někdy žertovné
1.
člověk jako slabá a bezmocná bytost neschopná někomu silnějšímu odporovat, čelit vlivu okolí ap.:
Realita je tvrdá a těžko v ní obstojí nějaký bídný červ.
Tvářil se důležitě jako někdo, kdo má nad lidskými červy úřední moc.
Připadal si jako pozemský červ, pouhé nic ve vesmíru.
Na ostatní lidi se dívá jako na ubohé červy, kteří nedosahují jeho postavení.
2. bídný červ
bezcharakterní, zlomyslný člověk:
Nějaký bídný červ mi ukradl mobil.
Jsi zkažený bídný červ, který podvádí lidi.
Polož to, ty bídný červe!
→ červ I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)